Poslanci projednávali otázku restituce majetku církve.
Církev chce navrátit majetek, který jí nenáleží, protože před rokem 1989 byl majetek
církve komunisty zabaven a znárodněn. Po revoluci když probíhaly restituce, církev
prohlásila, že žádný z majetků nepožaduje navrátit, ani nijak nahradit.
Dokonce i víra jako taková se vzdává bohatství ve prospěch útrpného lidu a boha
a odkazuje na chudobu, skromnost a ne bohatství „církevních papalášů“, tak jak
to oni dělají. Otázkou však zůstává, k čemu církev majetek potřebuje?
Mnohým argumentem je, že jejich svatá místa potřebují značné opravy, kterých
nelze bez dostatečného majetku a dotací dosáhnout. Zapomínají už ale uvézt, že
mnoho „pohlavářů“ víry si žije jako v bavlnce. Bohatství ve formě
materiálního zaopatření, do kteréhož odvětví se vynakládá nejvíce financí, není
výjimkou. Farnosti, které mají na starosti bohoslužby, jsou ve většině případů
natolik nadstandardní, že by se za ně nemusel stydět ani „milionář“.
Faráři disponují mnohdy rozlehlými objekty, kde žijí se
svou rodinou a místo nájemného platí třeba jen polovinu nebo třetinu
spotřebovaných energií a někdy ani to. Dvou i třípatrové domy v centrech
měst s rozlehlými místnostmi nejsou výjimkou, a to vše užívá jen farář, který
tam bydlí se svou rodinou. Platy farářů nejsou také malé. Za službu, kterou
prokazují bohu a svým služebníkům, tak dostávají značnou odměnu. Církev mnohdy
přispívá farnostem i na vybavení domu, či rozlehlého bytu a přispívají jim na
rekonstrukce apod.. Nemluvě o tom, že práce faráře není nijak náročná, takže mají
možnost chodit do dalšího zaměstnání, odkud mají opět další finanční příjem.
Takovýmhle „servisem“ by pohrdl málokterý občan. Ovšem není právě ona výplata,
příspěvek na bydlení apod. tím rušivým elementem, kdy se farář neoddává bohu a
lidu zadarmo, ale ve skutečnosti za velmi tučnou sumu, kterou mu církev
poskytuje z našich daní? Neměli by se zříkat majetku a kázat ve prospěch
víry a ne ve svůj osobní profit? Dá se tedy říci, že církev úspěšně parazitují
na majetku a daních našeho státu.
Co s restitucemi?
Daňoví poplatníci zaplatí církvi přes 59 miliard korun.
A to se ocitáme v době ekonomické krize, vysoké nezaměstnanosti, nízkých
platů, stagnaci a likvidaci zdravotnictví a měli bychom platit obrovské sumy
církvi, a to vše jen proto, aby si její pohlaváři mohli žít jako v bavlnce!
Namísto toho, aby se tyto částky, které mají být navráceny v rámci
restituce, použily na zvýšení platů, opravu silnic, zlepšení vybavení nemocnic,
popřípadě na podporu drobných podnikatelů a živnostníků, což by prospělo mnohem
širší veřejnosti, než je ta věřící. Dnešní generace občanů platící daně zkorumpovanému
státu, je z valné většiny nevěřící. Proč by většina měla doplácet na
hrstku věřících? Ať si platí platy farářů z milosrdných darů církvi, které
ji dávají její „vyznavači“ a nezatěžují tak potřebnější rezorty. Chtějí věřit,
tak ať se formou sbírky skládají na faráře, teď není vhodná doba na vyhazování
peněz pánubohu do oken. Když jdete do divadla, také si musíte na představení
zakoupit vstupenku. Nyní by mohl kdokoliv namítat, že kultura v podobě
divadel a památek není také zas až tak hojně navštěvována, a přesto se na ní
formou daní přispívá. Ovšem kulturní památky, divadla apod., patří ke kultuře
našeho národa, jsou nevýlučnou součástí národní „vzdělanosti“, jsou součástí
naší kultury a jejím důležitým odkazem, přičemž víra v boha toto
zastoupení rozhodně nezaujímá. Víra v boha není pro společnost žádným
přínosem jak v otázce budoucnosti, či vzdělání, na rozdíl od kultury.
Je absolutně nemyslitelné, aby se v době krize na
místo podpory důležitějších rezortů, podporovala jakási opěrná hůl pro malou
část obyvatelstva. Jsou mnohem důležitější otázky, které by si zasloužily
takovouto podporu. Je nesmysl aby se z našich daní platilo něco, co
nepotřebuje většina a ani pro tu menšinu to není zas až tak životně důležitou
záležitostí. Kdo poté navrátí vyhozené daně občanům?! Podpora obyvatelstva a
sociálních zájmů musí být na prvním místě! Tím, že vláda restituce uznala, udělala
další krok k degradaci a destabilizaci státu. Politici opět ukázali, kam
náš stát směřují. Opět ukázali, jaké hodnoty jsou pro ně důležitější. Je jim
jedno kam se peníze daňových poplatníků sypou, hlavně že mají klid a profit!
Autor: |Redakce svobodné mládeže| Sdílet
