I když „základní jádro“ antify je systému lezoucí do
„pozadí“ a je samotným systémem účelově stvořeno a ovlivňováno, důkazů je pro
to opravdu mnoho (například spolupráce se sdružením ProAlt, které řídí mladí
sociální demokraté) naopak druhá část je uměle udržována v myšlence, že je
ideologicky protisystémová a odvádí celkem slušnou práci ovcí. Často se můžeme
setkat s názory aktivistů, že afa je jen zfetovaná pakáž. Ano v tomto
případě nezbývá nic jiného než z části přikývnout. Na druhou stranu, jak
jsem již výše napsal, část jejího stáda je také poměrně inteligentní,
ideologicky stabilní a akce schopná. Inteligentní část antify, je bohužel
schopna kupříkladu militantních akcí vůči jedincům i skupinám, poslední dobou
upadá jejich ostýchavost a nestydí se ani ve větším počtu napadat mladé začínající
osamocené aktvisty, jdoucí po městě za bílého dne. Jejich militantnost dospěla
do stádia, kdy nenapadají pouze aktivní jedince, či skupinky, nýbrž i čerstvě
ukovanou pro-národní mládež.
Jejich akce schopnost nespočívá jen v primitivním
napadání jedinců. Čím dál tím častěji se můžeme setkat s jejich rozsáhlou
propagandou zaměřenou především na mládež a populaci středního věku.
Dostatečnou ukázkou a důkazem, jak by to mohlo časem vypadat i u nás, byly
pochody v německých Drážďanech, kdy antifa jednoznačně díky početné
převaze měla navrch. Zatím co my se utápíme ve slaboduchém tlachání o revoluci
a bezduchém rozprávání u škopku piva po hospodách, jak to bude vypadat, až
vyhrajeme, nebo jak je to dnes tak hrozné a jaké to kdysi bylo, AFA nám za zády
silně propaguje své zvrácené lži, roste její početnost, ideologická
uvědomělost, nabývá na síle a zmocňuje se radikální mládeže, která by měla stát
na naší straně barikády…
Jak tedy dál?
Pokud opravdu chceme, aby budoucnost byla naše,
v podobě pevných morálních hodnot a v silné duševní síle národa, aby
naše budoucí generace vyrůstaly na cestě sociální a národní, musíme přestat o
tom jen plýtvat slovy a konečně začít něco dělat. Národní socialismus neznamená
„haldu“ řečí, národní socialismus znamená útok, naději a budoucnost. Uvědomme si, že revoluce nepochází ze
snílkovského „tlachání“ z hospod, nýbrž z těžké, dlouhodobé práce ať
už jednotlivých aktivistů nebo skupin a neustálého odříkání si vlastního
pohodlí obyčejného konzumního života na úkor ideologie a určeného plánu.
Jestliže opravdu chceme, abychom byli svobodní, tak jak o tom každý z nás
rád mluví a vypadalo to u nás alespoň z části tak, jako o tom mnoho
jedinců básní po hospodách, musíme pro to taky něco udělat a především mnoho obětovat.
Výsledky nepřináší plané řeči, nýbrž akce. Je načase odpoutat se od pivního
boje a konečně začít s opravdovým bojem v ulicích. „Kecama“ ještě nikdo
nikdy nic nedokázal. Vítězství můžeme dosáhnout jen společnou cestou a důkladnou
aktivitou... Zahoď pulitr, vem si zbraň!
Nebuď závislý na ostatních a nespoléhej se
na jejich přítomnost, aktivní můžeš být i jako jedinec!
Buduj autonomní odpor proti systému!
Buď Aktivní, Národní, Sociální!
Buď skutečným národním socialistou...
